Téměř v každém zahradnictví najdete regál s cedulkou “rostliny čistící vzduch”, často s odkazem na NASA. Výzkum, na který se cedulka odvolává, opravdu existuje, jenže proběhl v malých uzavřených komorách, ne v bytech. V běžné domácnosti udělá pro vzduch otevřené okno nesrovnatelně víc než jakýkoli počet květináčů.
Neznamená to, že jsou pokojové rostliny zbytečné. Suchému vzduchu v topné sezóně vrátí trochu vlhkosti, místnost zpříjemní a několik studií je spojuje s nižším stresem. To jsou dobré důvody je mít, jen od lopatkovce nečekejte práci digestoře.
Dále najdete, co měřila studie z roku 1989, k čemu došly pozdější přehledy, jak v zimě správně větrat a deset rostlin, které jsou na většině seznamů, s nároky na světlo, péčí a jedovatostí pro domácí zvířata.
Pokojové rostliny v uzavřených laboratorních komorách opravdu odstraní část škodlivin, v běžném bytě je ale účinek zanedbatelný. Přehled Cummingse a Waringa z roku 2019 spočítal, že by bylo potřeba 10 až 1000 rostlin na metr čtvereční, aby se vyrovnaly běžné výměně vzduchu. Pravidelně větrejte, odstraňujte zdroje znečištění a rostliny pěstujte kvůli vlhkosti, pohodě a radosti.
Co ve skutečnosti ukázala studie NASA z roku 1989?
V roce 1989 zveřejnily NASA a americké sdružení krajinářských firem ALCA studii, kterou vedl vědec Bill Wolverton. NASA zajímalo, jak udržet čistý vzduch v uzavřených prostorách, například na budoucí vesmírné stanici. Vědci umístili jednotlivé rostliny v květináčích do malých neprodyšných komor, přidali benzen, trichlorethylen a formaldehyd a 24 hodin měřili, jak rychle koncentrace klesají.
Koncentrace opravdu klesaly. Mezi rostlinami s nejlepšími výsledky byly lopatkovec, břečťan, tchynin jazyk a několik druhů dračinců. Wolverton také zaznamenal, že velkou část účinku měly na svědomí mikroorganismy v substrátu kolem kořenů, nejen listy.
Rozhodující je uspořádání pokusu. Uzavřená komora o objemu pod jeden metr krychlový nemá žádnou výměnu vzduchu, takže se v ní projeví i velmi pomalý proces. Obývák o 40 až 60 metrech krychlových, s dveřmi, spárami a digestoří, je něco úplně jiného.
Čistí pokojové rostliny opravdu vzduch v bytě?
V měřitelné míře ne. V roce 2019 prošli dva environmentální inženýři z Drexel University ve Filadelfii, Bryan Cummings a Michael Waring, 12 studií pokrývajících asi 30 let pokusů v komorách. Výsledky přepočítali na rychlost čištění vzduchu a porovnali ji s výměnou vzduchu, kterou budova s okolím má tak jako tak.
Závěr, zveřejněný v časopise Journal of Exposure Science and Environmental Epidemiology, je jednoznačný. Aby rostliny dosáhly účinku běžné výměny vzduchu, bylo by jich potřeba 10 až 1000 na metr čtvereční podlahy. Rostliny a mikroorganismy v substrátu sice některé těkavé látky pohlcují, ale pomalu, a vzduch v bytě se vymění mnohem rychleji.
Co pomůže víc: rostliny, nebo větrání?
Větrání, a to s velkým náskokem. Běžné škodliviny v bytě vznikají při vaření, z vlhkosti, svíček, nového nábytku, čisticích prostředků a z našeho dechu. Nejjednodušší je pustit je ven a dovnitř pustit venkovní vzduch.
V zimě mnozí nechávají okno celý den na ventilačku. Stěna kolem okna tím chladne, uniká teplo a vzduch se přitom vyměňuje jen málo. Lépe funguje krátké a intenzivní větrání: okna na pár minut dokořán, nejlépe na protilehlých stranách bytu, aby vznikl průvan.
Jak v zimě správně větrat
- Otevřete okna dokořán na 5 až 10 minut třikrát až čtyřikrát denně. Za mrazu stačí 5 minut.
- Větrejte po vaření, sprchování a sušení prádla, kdy je vlhkost nejvyšší.
- Během větrání zavřete termostatickou hlavici radiátoru a potom ji zase otevřete.
- Relativní vlhkost udržujte mezi 40 a 60 procenty. Levný vlhkoměr z hobbymarketu ukáže, jak na tom jste.
- Ložnici vyvětrejte ráno, kdy se v ní přes noc nahromadilo nejvíc oxidu uhličitého, a znovu před spaním.
Pokud vás trápí něco konkrétního, třeba kouř, pyl nebo zápach nového nábytku, měřitelně pomůže čistička vzduchu s filtrem HEPA a aktivním uhlím. Rostlina ne.
Co pokojové rostliny místnosti doopravdy dají?
Dodají trochu vlhkosti. Většina vody, kterou nalijete do květináče, odejde listy. Jedna rostlina mnoho nezmění, skupina větších listnatých rostlin v menším pokoji ale může vlhkost zvednout o několik procentních bodů. To se hodí v lednu, kdy ji topení stlačí k 30 procentům.
Místnost zpříjemní. Výzkumy v kancelářích a nemocničních pokojích spojují rostliny s menším pociťovaným stresem a lepší náladou, i když jsou účinky mírné.
Péče o rostlinu je také malý každodenní rituál. Zkontrolovat zeminu, otočit květináč ke světlu, všimnout si nového listu: příjemný důvod ke krátké pauze.
Které rostliny se uvádějí jako čističky vzduchu?
Následujících deset je na většině seznamů. Žádná nevyčistí vzduch v podstatné míře, ale všechny jsou dobré pokojové rostliny a většina odpustí leccos. Kdo s rostlinami začíná, najde víc v článku o tom, které jsou nenáročné pokojové rostliny.
| Rostlina | Světlo | Péče | Kočky a psi |
|---|---|---|---|
| Lopatkovec (Spathiphyllum) | Polostín, bez přímého slunce | Rovnoměrně vlhko; při suchu svěsí listy | Jedovatý |
| Tchynin jazyk (Dracaena trifasciata) | Od stínu po světlo | Zálivka po 2–4 týdnech, v zimě méně | Jedovatý (mírně) |
| Zelenec chocholatý (Chlorophytum comosum) | Světlo, nepřímé | Zalévat, když vrchní 2 cm proschnou | Nejedovatý |
| Šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum) | Polostín až světlo, nepřímé | Zalévat, když vrchní 2–3 cm proschnou | Jedovatá |
| Ledviník vyvýšený (Nephrolepis exaltata) | Světlo, nepřímé | Stále vlhko, má rád vlhký vzduch | Nejedovatý |
| Areková palma (Dypsis lutescens) nebo chamedorea sličná (Chamaedorea elegans) | Světlo, nepřímé; chamedorea snese méně světla | Vlhko, nikdy mokro | Nejedovaté |
| Fíkus pryžodárný (Ficus elastica) | Světlo, trochu ranního slunce | Zalévat, když vrchní 3 cm proschnou; otírat listy | Jedovatý (latex) |
| Dračinec (D. fragrans, D. marginata) | Polostín až světlo, nepřímé | Střídmě, povrch nechat proschnout | Jedovatý |
| Aloe pravá (Aloe vera) | Nejsvětlejší okno, slunce | Po 2–3 týdnech, v zimě velmi málo | Jedovatá |
| Břečťan popínavý (Hedera helix) | Světlo, chladnější místnost | Mírně vlhko; v suchém vzduchu svilušky | Jedovatý |
“Jedovatý” zde většinou znamená podráždění tlamy, slinění nebo zvracení, když zvíře listy rozkouše, nikoli akutní ohrožení. Lopatkovec není pravá lilie, takže u koček nezpůsobuje selhání ledvin jako druhy rodu Lilium, ale přesto dráždí. Pokud máte kočku, která okusuje všechno, bezpečnou volbou jsou zelenec, ledviník a obě palmy.
Většina těchto rostlin hyne kvůli přemokření a trvale mokrý substrát může na povrchu i plesnivět. Podrobnosti najdete v článku o zalévání pokojových rostlin.
Kolik rostlin v pokoji dává smysl?
Počet, který by vyčistil vzduch, neexistuje. Rozumná odpověď tedy zní: tolik, kolik zvládnete opečovávat a kolik dovolí světlo. V praxi to znamená dvě až pět rostlin v obýváku a jednu či dvě v ložnici. Pravidlo jedné rostliny na 10 metrů čtverečních, které koluje po internetu, nevychází z měření ve skutečných bytech.
Rostliny v ložnici nevadí. Představa, že v noci berou kyslík, je mýtus: několik květináčů ho spotřebuje zanedbatelně málo ve srovnání se spícím člověkem.
Když chybí místo na podlaze a zeleně má být víc, než se vejde na parapet, nabízí se sloup květináčů u okna. Urban Planty vertikální zahrada se pomocí teleskopické tyče upne mezi podlahu a strop, je nastavitelná až do 285 cm a na méně než metru čtverečním unese devět rostlin. Každý květináč má zásobník na 300 ml vody, takže zaléváte jednou až dvakrát týdně. Stojí 3 690 Kč s dopravou zdarma, více o tom, jak funguje vertikální zahrada bez vrtání. Ani ona vzduch nevyčistí, ale devět šplhavnic, zelenců a kapradin pokoj znatelně ozelení.
Frequently asked questions
Fungují rostliny čistící vzduch v bytě opravdu?
V měřitelné míře ne. Přehled Cummingse a Waringa z roku 2019 ukázal, že by bylo potřeba 10 až 1000 rostlin na metr čtvereční, aby se vyrovnaly běžné výměně vzduchu, takže větrání udělá mnohem víc.
Co testovala studie NASA z roku 1989?
Studie NASA uzavřela jednotlivé pokojové rostliny do malých neprodyšných komor s benzenem, trichlorethylenem a formaldehydem a 24 hodin měřila pokles koncentrací. V bytě se vzduch vyměňuje mnohem rychleji, takže výsledky nelze přenést.
Mohou být pokojové rostliny v ložnici?
Ano. Několik pokojových rostlin spotřebuje v noci zanedbatelné množství kyslíku, mnohem méně než spící člověk, takže rostliny v ložnici jsou bezpečné.
Které rostliny čistící vzduch jsou bezpečné pro kočky a psy?
Z často uváděných rostlin jsou pro kočky a psy nejedovaté zelenec chocholatý, ledviník, areková palma a chamedorea. Lopatkovec, šplhavnice, břečťan, aloe, fíkus pryžodárný, dračinec a tchynin jazyk jsou jedovaté.
Jak v zimě správně větrat byt?
V zimě je nejlepší otevírat okna dokořán na 5 až 10 minut třikrát až čtyřikrát denně místo trvalé ventilačky a udržovat relativní vlhkost mezi 40 a 60 procenty.
